O propozicijskosti prislovov v slovenščini (z vidika slovanskega jezikoslovja)

  • Andreja Žele Univerza v Ljubljani, Filozofska fakulteta
DOI: https://doi.org/10.18690/scn.5.2.21–36.2012
Ključne besede: propozicija, propozicijske sestavine, prislovi, upovedovanje

Povzetek

Prislovi so obravnavani kot organske sestavine celostne zgradbe povedi, zato njihova načelno velika funkcijska obsežnost oz. prehodnost od propozicijskosti k nepropozicijskosti in obratno ni nič posebnega. Poleg pravih prislovov kraja in časa se med samostojne propozicijske (pomenskospodstavne) prvine uvrščajo tudi t. i. vrstni prislovi. Pomenska nujnost sestavin v propoziciji je povezana z vezljivostjo, in samo udeleženci s konkretnim (tj. denotatnim in hkrati referenčnim) pomenom so del propozicije in hkrati uvajajo vezljivost.

Prenosi

Podatki o prenosih še niso na voljo.

Biografija avtorja

Andreja Žele, Univerza v Ljubljani, Filozofska fakulteta

Ljubljana, Slovenija. E-pošta: andreja.zele@ff.uni-lj.si 

Literatura

Přemysl ADAMEC, 1978: Složené propozice a jejich syntaktické realizace v ruštině. Slovo a slovesnost XXXIX/3–4, 278–280.
– –, 1968: O otázce uplatnění členů v strukturních popisech jazyka. Otázky slovanské syntaxe II. Brno: Filosofická fakulta University J. E. Purkyně. 111–114.
Jurij Derenikovič APRESJAN, 1995: Leksičeskaja semantika. Moskva: Vostočnaja literatura RAN.
Jaroslav BAUER, 1968: Konstitutivní a fakultativní prvky větných schémat. Otázky slovanské syntaxe II. Brno: Filosofická fakulta University J. E. Purkyně. 164–165.
Helena BĔLIČOVÁ, 1982: Sémantická struktura věty a kategorie pádu. /Příspěvek k porovnávací syntaxi ruské a české jednoduché věty/. Studie a práce lingvistické 17. Praha: Academia.
Helena BĔLIČOVÁ, Ludmila UHLÍŘOVÁ, 1996: Slovanská větá. Řada lingvistická sv. 3. Praha: Euroslavica.
František DANEŠ, 1968: Sémantická struktura větného vzorce. Otázky slovanské syntaxe II. Brno: Filosofická fakulta University J. E. Purkyně. 45–49.
František DANEŠ idr., 1987: Větné vzorce v češtině. Praha: Academia.
FIDA, http://www.fida.net
Josef FILIPEC, 1985: Lexikologie. Česká lexikologie. Praha: Academia.
Charles J. FILLMORE, 1965: Indirect Object Constructions in English and the Ordering of Transformations. London – The Hague – Paris: Mouton & CO.
– –, 1968: The Case for Case. Universals in Linguistic Theory. Ur. E. Bach in R. T. Harms. USA.
Miroslav GREPL idr., 1968: Strukturní typy slovanské věty a jejich vývoj. Otázky slovanské syntaxe II. Brno: Filosofická fakulta University J. E. Purkyně.
Miroslav GREPL idr., 1987: Mluvnice češtiny (MČ 3 – Skladba). Praha: Academia.
Miroslav GREPL, Petr KARLÍK idr., 1998: Skladba češtiny. Praha: Votobia.
Viktor SAMUILOVIČ HRAKOVSKIJ idr., 1985: Tipologija konstrukcij s predikatnymi aktantami. Leningrad: Nauka.
Milan JELÍNEK, 1968: Funkce a vývoj syntaktických kondenzátorů v slovanských jazycích. Otázky slovanské syntaxe II. Brno: Filosofická fakulta University J. E. Purkyně. 389–395.
Miloslava KNAPPOVÁ, 1973: K otázkám adverbializace. Slovo a slovesnost XXXIV/2, 150–157.
Jan KOŘENSKÝ, 1984: Konstrukce gramatiky ze sémantické báze. Praha: Academia.
– –, 1974: Problémy konstrukce gramatiky jazyka ze sémantické báze. Slovo a slovesnost XXXV/4, 241–255.
Helena KŘÍŽKOVÁ, 1968: Adverbiální determinace slovesná a větný vzorec. Otázky slovanské syntaxe II. Brno: Filosofická fakulta University J. E. Purkyně. 103–109.
Olga KUNST GNAMUŠ, 1981: Pomenska sestava povedi. Ljubljana.
Olga I. MOSKAL'SKAJA, 1973: Problemy semantičeskogo modelirovanija v sintaksise. Voprosy jazykoznanija XXII/6, 33–43.
Roman MRÁZEK, 1968: Dedukce a empirie pri srovnávací typologii slovanské věty. Otázky slovanské syntaxe II. Brno: Filosofická fakulta University J. E. Purkyně. 185–200.
– –, 1976: Problematika tzv. hierarchizace propozice. Slovo a slovesnost XXXVII/2 (Praha: ČAV), 86–96.
Elena V. MURAVENKO, 1998: O slučajah netrivial’nogo sootvetstvija semantičeskih i sintaksičeskih valentnostej glagola. Semiotika i informatika 36 (Moskva: Russkie slovari), 71–81.
Janez OREŠNIK, 1994: Slovenski glagolski vid in univerzalna slovnica. Ljubljana: SAZU.
– –, 1996: Nauk novejše slovenistike o povedkovem prilastku. Razprave SAZU XV. Ljubljana. 255–267.
Aleksandr Borisovič PEN'KOVSKIJ, 2004: Očerki po russkoj semantike. Moskva: Jazyki slavjanskoj kul’tury.
Predrag PIPER, 2001: Jezik i prostor. Beograd: Biblioteka XX vek.
Fran RAMOVŠ, 1952: Morfologija slovenskega jezika. Skripta, prirejena po predavanjih prof. dr. Fr. Ramovša v l. 1947/48, 48/49. Ur. B. Pogorelec, P. Merku in M. Sovre. Ljubljana: DZS.
Zdenka RUSÍNOVÁ, 1972: O adverbializaci předložkových výrazú. Jazykovedný časopis XXIII/2, 182–185.
Petr SGALL, 1968: Větné typy a struktura věty z hlediska funkčního. Otázky slovanské syntaxe II. Brno: Filosofická fakulta University J. E. Purkyně. 167–169.
Petr SGALL idr., 1986a: Úvod do syntaxe a sémantiky (Některé nové směry v teoretické lingvistice). Praha: Academia.
– –, 1986b: The Meaning of the Sentence in Its Semantic and Pragmatic Aspects. Praha: Academia.
Slovar slovenskega knjižnega jezika (SSKJ) I–V, 1970, 1975, 1979, 1985, 1991. Ljubljana: DZS.
Otakar ŠOLTYS, 1986: Ke vztahu predikace a centrace. Slovo a slovesnost XLVII/1, 1–15.
Natal'ja Jul'jevna ŠVEDOVA, 1964: Determinirujuščij ob''jekt i determinirujuščeje obstojatel’stvo kak samostajatel’nye rasprostraniteli predloženija. Voprosy jazykoznanija XIII/6, 77–93.
– –, 1968: O razgraničenii prostogo predloženija i shodnyh s nim konstrukcij. Otázky slovanské syntaxe II. Brno: Filosofická fakulta University J. E. Purkyně. 65–73.
Jože TOPORIŠIČ, 1982: Nova slovenska skladnja (NSS). Ljubljana: DZS.
– –, 2000: Slovenska slovnica (SS). Četrta prenovljena in razširjena izdaja. Maribor: Obzorja.
Oldřich ULIČNÝ, 2000: Instrumentál v struktuře české věty. Praha: Universit Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum.
Ada VIDOVIČ MUHA, 1984: Nova slovenska skladnja J. Toporišiča. Slavistične revija 32/2. 142–155.
– –, 1988: Slovensko skladenjsko besedotvorje ob primerih zloženk (SSB). Ljubljana: Znanstveni inštitut Filozofske fakultete in Partizanska knjiga.
– –, 2000: Slovensko leksikalno pomenoslovje (SLP). Govorica slovarja. Ljubljana: Znanstveni inštitut Filozofske fakultete.
– –, 2009: Skladenjska interpretacija glagolskih predponskih obrazil – vprašanje propozicije. Slavistična revija 57/2. 251–261.
Viktor V. VINOGRADOV, 1947: Russkij jazyk (grammatičeskoe učenie o slove). Moskva, Leningrad.
Objavljeno
2020-10-21
Kako citirati
Žele A. (2020). O propozicijskosti prislovov v slovenščini (z vidika slovanskega jezikoslovja). Slavia Centralis, 5(2), 21–36. https://doi.org/10.18690/scn.5.2.21–36.2012
Številka
Letn. 5 Št. 2 (2012)
Rubrike
Articles

Copyright (c) 2012 Univerzitetna založba Univerze v Mariboru

Creative Commons licenca

To delo je licencirano pod Creative Commons Priznanje avtorstva-Nekomercialno 4.0 mednarodno licenco.

Avtorske pravice

Avtorji sprejetih prispevkov ohranijo avtorske pravice svojega besedila, obenem pa uredništvu revije Slavia Centralis priznavajo pravico do elektronske distribucije prispevka. Avtorji lahko svoje besedilo (v natisnjeni ali elektronski verziji) ponovno objavijo zgolj ob navedbi prvotne objave v reviji Slavia Centralis. Avtorji lahko objavljeno besedilo dodajo tudi na osebno spletno stran, oddelčno spletno stran ali na institucionalne repozitorije.

Plagiatorstvo

Slavia Centralis je nekomercialna in prosto dostopna mednarodna znanstvena revija. Kot taka je zavezana etičnim načelom glede zaupnosti, izvirnosti in intelektualne poštenosti. Kršenje avtorskih pravic in plagiatorstvo obravnava zelo resno, zaradi česar z ustrezno programsko opremo preverja morebitno podobnost z vsebino drugih besedil.

Avtorji morajo upoštevati naslednje:

Predloženo besedilo mora biti izviren znanstveni članek. Vsi viri morajo biti korektno navedeni. Besedilo ne sme biti istočasno predloženo uredniški presoji drugih publikacij.
Za vključeno gradivo (citati, ilustracije, tabele ipd.) je treba pridobiti ustrezna dovoljenja, ki izhajajo iz avtorskih pravic.

Objava v reviji Slavia Centralia ne predvideva plačila.