Mezi folklorem a uměním, mezi zeměmi a existencí

  • Libor Pavera Univerza v Bielskem-Biali, Fakulteta za humanistiko in družbene vede
DOI: https://doi.org/10.18690/scn.2.1.95–105.2009
Ključne besede: folklora, leposlovje, odnosi med folkloro in umetnostjo, pripovedništvo, topos

Povzetek

Prispevek obravnava avtorico, ki je živela in ustvarjala na geografsko-jezikovno-kulturni meji, kar se kaže v njenih delih, umeščenih med leposlovje in folkloro. Avtor opozarja tudi na uporabo zgledov, čas in prostor ter topiko prostora.

Prenosi

Podatki o prenosih še niso na voljo.

Biografija avtorja

Libor Pavera, Univerza v Bielskem-Biali, Fakulteta za humanistiko in družbene vede

Bielsko-Biała, Poljska. E-pošta: lpavera@ath.bielsko.pl

Literatura

Petr BOGATYREV, 1971: Souvislosti tvorby. Cesty k struktuře lidové kultury a divadla. Ed. Jaroslav Kolár a Bohuslav Beneš. Praha: Odeon.
Václav ČERNÝ, 1992: První a druhý sešit o existencialismu. Ed. Jarmila Víšková. Praha: Mladá fronta.
Locus amoenus – Místo líbezné, 1994. Praha: KLP.
Lumila HOŘKÁ, pozůstalostní fond, Památník Petra Bezruče. Opava (zde korespondence s básníkem V. Holanem).
– –, 1975: Trnité cesty. Mezivodky, Bejatka, Hanys Bejamin. Ed. Jiří Svoboda. Ostrava: Profil. 246.
– –, 1992: Tesknice. Ed. Antonín Satke. Karviná: Gramma.
František Halas – Vladimír Holan, 1984: Láska a smrt. Výbor lidové poezie. Ed. J. Opelík. Praha: Odeon.
Dmitrij Sergejevič LICHAČOV, 1971: Poetika staroruské literatury. Přel. Ladislav Zadražil, doslov Světla Mathauserová. Praha: Odeon.
Jan Mukařovský, 1942/1966: Detail jako základní sémantická jednotka v lidovém umění. Studie z estetiky. Ed. Květoslav Chvatík. Praha: Odeon. 209–222.
Jaromíra Nejedlá, 1973: K problematice baladické tvorby třicátých let. Praha: Univerzita Karlova.
Libor PAVERA, František VŠETIČKA, 2002: Lexikon literárních pojmů. Olomouc: Nakladatelství Olomouc.
Antonín SatkE, 2002: Prozaická ústní slovesnost. Těšínsko. 4 díl. Uspořádal Jaroslav Štika. Šenov u Ostravy: Tilia. 121–218. [Společně s G. Sokolovou.]
– –, 1968: Poezie Ludmily Hořké (K nedožitým 75. narozeninám spisovatelky). Slezský sborník 66, 342–359.
– –, 1972: L. Hořká, spisovatelka bolestí a nadějí hlučínského lidu. Slezsko 4/ 1–2, 16–19.
– – (ed.), 1984: Pohádky, povídky a humorky ze Slezska. Studii o lidových pohádkách a jejich vypravěčích napsal, texty shromáždil, k vydání připravil a slovníčkem i poznámkami a přílohami opatřil A. Satke. Ostrava: Profil.
– –, 1988: Ludmila Hořká a národopis jejího kraje. Vlastivědné listy 14/1, 31–32.
– –, 1990: Z kolední tvorby Ludmily Hořké. Vlastivědné listy 16/ 2, 32–37.
– –, 1993: Spisovatelka mezi dvěma kulturami. (K 100. výročí narození Ludmily Hořké). Česká literatura 1948–1956. Sborník materiálů z literárněvědné konference 35. Bezručovy Opavy. Red. Vladimír Pfeffer. Opava: SZM–Památník Petra Bezruče a FPF SU. 127–136.
Dorota SIMONIDES, 2006: Europejski kontekst słowackich opowiadań ludowych. Slavista Frank Wollman v kontexte literatúry a folklóru I–II. Ed. Hana Hlôšková a Anna Zelenková. Bratislava – Brno: Ústav etnológie SAV, Slavistická společnost Franka Wollmana v Brně, Česká asociace slavistů, Slavistický ústav Jána Stanislava SAV. 55–65.
Jiří SVOBODA, 1975: Doslov, in Hořká. 241–246.
– –, 1974: Tvorba a region. Sedm kapitol o literatuře na Ostravsku. Ostrava: Profil.
Teória literatúry, Výber z „formálnej metódy“, 1971. Ed. Mikuláš Bakoš. Bratislava: Pravda.
Drahomíra Vlašínová, 2008: Ludmila Hořká. „Hořký život – hořké jméno“. Portrét spisovatelky Ludmily Hořké. Opava: Matice slezská.
Objavljeno
2020-10-09
Kako citirati
Pavera L. (2020). Mezi folklorem a uměním, mezi zeměmi a existencí. Slavia Centralis, 2(1), 95–105. https://doi.org/10.18690/scn.2.1.95–105.2009
Številka
Letn. 2 Št. 1 (2009)
Rubrike
Articles

Copyright (c) 2009 Univerzitetna založba Univerze v Mariboru

Creative Commons licenca

To delo je licencirano pod Creative Commons Priznanje avtorstva-Nekomercialno 4.0 mednarodno licenco.

Avtorske pravice

Avtorji sprejetih prispevkov ohranijo avtorske pravice svojega besedila, obenem pa uredništvu revije Slavia Centralis priznavajo pravico do elektronske distribucije prispevka. Avtorji lahko svoje besedilo (v natisnjeni ali elektronski verziji) ponovno objavijo zgolj ob navedbi prvotne objave v reviji Slavia Centralis. Avtorji lahko objavljeno besedilo dodajo tudi na osebno spletno stran, oddelčno spletno stran ali na institucionalne repozitorije.

Plagiatorstvo

Slavia Centralis je nekomercialna in prosto dostopna mednarodna znanstvena revija. Kot taka je zavezana etičnim načelom glede zaupnosti, izvirnosti in intelektualne poštenosti. Kršenje avtorskih pravic in plagiatorstvo obravnava zelo resno, zaradi česar z ustrezno programsko opremo preverja morebitno podobnost z vsebino drugih besedil.

Avtorji morajo upoštevati naslednje:

Predloženo besedilo mora biti izviren znanstveni članek. Vsi viri morajo biti korektno navedeni. Besedilo ne sme biti istočasno predloženo uredniški presoji drugih publikacij.
Za vključeno gradivo (citati, ilustracije, tabele ipd.) je treba pridobiti ustrezna dovoljenja, ki izhajajo iz avtorskih pravic.

Objava v reviji Slavia Centralia ne predvideva plačila.